hele, dívej, tohle jsem psala, když jsme byly ještě u rodiny. A dávám to sem až teď. Bo až teď mi to připadá vtipné, ale před tím fakt ne. Nebyly jsme tam ani týden, podotýkám.
Když myjete nádobí, radši ho myjete na dvakrát, protože
kontaminace. Okej, jejich zdraví, respektuji. Ale to, že hostdaddy mi při mytí
nádobí kontroluje svým okem, jestli nezůstala někde minibublinka!!!! A pak ji
najde a dá mi přednášku, že tam nesmí být a pak před spaním vidíte jimi umyté
nádobí po jejich večeři, jak je schované v odkapávači pod kupou bublin,
chce se vám brečet.
Je dětský bazén na zahradě. Hostmamka vám řekne, že pokud
tam zbyla nějaká voda, máte ten bazén otočit, ať skape dolů. Jdete
k bazénu. Vidíte plno vody, hračky, prostě ready for swimming. Začala jsem
se fakt smát. Snad po mě nechce, at na tu jejich pidimidi zahradu vyleju litry
vody. Řeknu Lucce, at se ještě zepta jednou, co po me chce. Hostmamka
říká:“vzdyt jsem ji to rikala….“ A rekla to samé. Lucka sla za mnou na zahradu.
Podívala se na tu vodu. Výbuch smíchu. To jako really? Máme zaplavit zahradu a
tak nechutne plýtvat vodou? „Musíme za ní jít znovu, holt nedá se nic delat.“
Sly jsme. Podivala se na nas jak na idioty. Rikame, ze je ten bazen plny vody.
„Thats ok, just do it.“ Ok. Vylily jsme bazen, zaplavily zahradu. Smaly jsme
se. Zoufale. A otočily ten bazen vzhuru. Jak chtěla. Další den nas sprdla, ze
jsme to nemely otočit uplne, jelikož tam bude pod tím vlhko a že určitě příjdou
hadi a pavouci. *sssssss*
Malá spala. Starší si hrál. Odešla jsem od malé, co spala
v obývaku na dvě minuty se podívat na staršího. Sprdla mě, že nemůžu
nechat malou spát samotnou v obývaku, když jsou pootevřené dveře na
zahradu, že příjde liška a zabije ji. No jasně, liška je na Laru určitě
zvědavá.
Neustále nás sprdává za to, že spolu mluvíme česky. Divné,
jsme v Anglii, angličtinu se ucime a poctive s nema mluvime, ale mezi
sebou mluvime cesky. Prostě, jsme sráči.
Lepek. Musíme otevírat dveře na zahradu, at se lepek vyfouká
ven. Nemůzete utrit nadobi hodinu starou utěrkou, protože lepek a kontaminace.
A takhle to je uplne se vsim. Moje ruce trpí, jak jsou čisté a
nekontaminovatelné.
Že ji řekneme, že nejsme technické typy a pak se diví, že po
pár dnech, co tu jsme, umíme jen s xboxem, ale ne s dalšími
zařízením... Hostmamka to neumí do teď, ale od nás se to očekává.
Pracujeme 14 hodin denně, vstáváme v 6:30 a končíme
s prací v 20:30. Bez zastavení. Jen jeden den volna. Dostáváme padesát liber.
Že když máme jen 3 hodiny na kompletní uklid baráku –
vysávání, kuchyn, prach, pračka, sušička, prádlo – že jsme přece měly volno a
proč vypadáme unaveně.
Že řekla, že se bude vše sdílet, ale příjde mi, že tu
otročíme.
Pokaždé, když nás za něco sprdává, nastaví ten svůj hnusný
tón. Dnes sme brečely. Obě.
Příspěvky
0 komentářů:
Okomentovat