Pračka.

Takové to, když jdete ven s kamarádem, Lucka spí jako mrtvola, tak si řeknete, že ji půjdete vzbudit, aby stihla jít do práce. A hned vás stihne zaúkolovat "Luci, máš day off, tak prosím vyper světlé, pak tmavé, už nemáme co nosit. Koukala jsem na pračku, je to strašně easy, všechno je už nastavené".

Ok...šla jsem je doprovodit do práce, vrátila se zpátky a rozhodla jsem se, že začnu světlým. Bylo cca 17:30, když jsem dala prát prádlo a říkala si, jak krásně stihnu vyprat i tmavé.
Mezitím jsem si udělala večeři, pak jsem napsala článek na svůj blog, zaskypovala s našima, hledala pokoje a najednou bylo půl desáté. A pračka pořád prala. Ok, šla jsem to čeknout, a už tam svítilo sluníčko, takže to jelo rovnou se sušením. Alespoň jsem doufala.

Pak jsem si volala ještě s kamarádkou, u které jsme bydlely a říkala jí, jaký jsme měly den. Bylo 10 a pračka pořád nepřestala něco dělat. Ok, říkám si, tohle není normální.

"Danny? Můžu tu pračku nějak stopnout sama, asi ne co?" :D
"To je taky nápad prát v 10 večer"
"Já začla ale už v 8" :D (neměla jsem odvahu jí říct, že pračka pere a suší už celkem skoro 5 hodin :D )
"Zavolej mu do práce, že nevíš, co dělat s tou pračkou"
Jasně. Volej do práce chlapovi, který ti den předem řekl, že se mu líbíš, že nevíš, co máš dělat s pračkou. Je mi jasné, že by tady z té práce klidně hned zaklusal a já bych mu ukazovala, jak pračka pere pomalu už celý den. A já celá rudá až na zadku, bych mu vysvětlovala s výbuchem smíchu, že je lepší lady než já, tak ať mi pomůže.

Tak jsme se smály asi dalších pět minut nad tou představou, když najednou, po pěti hodinách ticho. "Že by?" "Tak snad to bude i vyžehleno, když to trvalo tak dlouho". Nebylo.

Ale vzpomněla jsem si, jak mi právě ten kolega říkal, že jejich pračka je nějaká úplně divná, tak ať se nedivíme. Vždyť i on minule pral jednu deku tři hodiny.