Druhý day off

Druhý den volna se nesl hlavně ve znamení NINo, nebo-li vyřizování čísla pojištění, abychom mohly v Anglii legálně pracovat. Dorazily jsme trochu později, ale já stihla svou schůzku na čas. Možná proto jsem tam čekala s dalšími minimálně 15 lidmi, kteří byli objednáni na stejnou hodinu a možná i proto to měla Lucka z krku asi za 20 minut a já za hodinu.

Šlo vlastně o to, že jsme čekaly ve frontě, ukázaly jsme dopis, který nám přišel po tom, co nám tam Danny zavolala (teda, alespoň mě přišel ten dopis) a poslali nás nahoru čekat, než vyvolají naše číslo. Něco jako vyvolávací systém, ale lidé u přepážky si nás vyvolávali sami. Pak jsme jim ukázaly naše pasy a zeptali se nás na pár otázek. Ale nic těžkého. "Jak dlouho jste v Londýně? Kdy jste přiletěli do UK? Kdy máte narozeniny? Máte už práci nebo teprve hledáte?"
No a pak už jsme čekaly na to, než nám vrátí pasy a bylo nám řečeno, že máme počkat cca 4 týdny na dopis, jestli to číslo dostaneme nebo ne. Ale prý je to formalita jenom, takže snad to bude všechno ok. Takže takhle jsem včera trávila jednu hodinku mého day off.

Mezitím ale holky vymyslely super plán, jít na Full English Breakfast. Myslím, že to snad nepotřebuje ani komentář. Doufám, že máte hlad. #muhehe A vidíte ten čerstvě vymačkaný pomeranč? A tu awesome skleničku? *umírám*

Pak jsme si prošly Camden Town, a prosím vás...tam se ještě někdy musím vrátit a snad si od tamaď i něco odnesu na památku, protože tohle se jen tak nevidí. Absolutně jsem netušila, že něco takového v Londýně existuje a jsem z toho unešená.

Něco málo jsme nakoupily a Lucka zjistila, že existuje obchod, ve kterém stojí sojové mléko jenom 59p. Což je naprosto k neuvěření a celkem si umím představit, jak dělá v dubnu ještě zásoby do kufru :D

Doma jsme si pak daly maličký dezert a mě čekalo vybalování kufru.

"Tak tohle teda ne, my tě změníme, tohle nosit nebudeš" říkaly už pár dní a dneska se do toho pustily. "Přines sem kufry a ukaž nám, co tam máš" "A hlavně to vysvětli, k čemu to je, k čemu to nosíš".

O pár minut později jsem skončila s údajně třemi použitelnými tričky, dvěmi kalhoty, jednou sukní, converskami a novými věcmi po kamarádce a seznamem, co všechno musím do svého nového šatníku nakoupit. Bohužel je pouze imaginární a polovinu věcí si nepamatuju. Ale kamarádky ano. Takže, který že to čtvrtek jdeme nakupovat? A za co?

Samozřejmě se to neobešlo bez mého držkování, protože já jsem drzá kdykoliv a kdekoliv, ale zase, je to pro mé dobro, vím to, a vážím si toho, co pro mě dělají. Nejsem kluk a zevlák, abych se tak oblékala. A budu dřepovat a všechno bude fajn. (ty si ťula :D)

Čekaly jsme, až přijde přítel od kamarádky. On vaří. Fakt výborně. Pracuje jako kuchař a já absolutně rozumím této volbě. Udělal bolonskou omáčku s rýží. Děckáááá, to byla proper bolognese!!!! Snědla jsem zas toho tunu, k tomu si ještě přidala, jsem prasák, co chcete slyšet… 

Poté jsme si dali párty time aneb smoking shisha. Příchuť – melon. Uchhhhh.

Včera mé chutové a čuchové bunky blahem jásaly.

Budu tlustá, ale jen do pondělka. Pak budeme bydlet kousek od Hyde parku, kde se skvěle běhá! Viz příspěvek níže.

Mějte se krásně, L&L.